Jistě už každý z nás slyšel pojem pasivní, nulový či aktivní dům. Ovšem možná stále nevíte, jaký je mezi nimi rozdíl. To vůbec nevadí. V dnešním článku vám to prozradíme.

Pro všechny tři druhy domů je typické a shodné, že svým majitelům šetří provozní náklady. Tyto domy totiž na svůj provoz spotřebovávají mnohem méně energií, než domy klasické. Majitelé takovýchto domů mohou mít mimo jiné i dobrý pocit z toho, že něco udělali pro životní prostředí. Navíc aktivní, pasivní i nulové domy jsou navrhovány tak, aby představovaly pro své obyvatele co nejzdravější prostředí.

Pasivní domy

Pasivní domy jsou stavby, jejíž energetická náročnost je pouhých 15 kWh/m2 za rok. Energetická náročnost klasických domů je přitom někde v rozmezí 80 – 140 kWh/m2 za rok. Úspora je tedy na první pohled značná.

Nulové domy

Nulové domy jdou však ještě dále. Pokud se vám roční energetická náročnost pasivního domu zdála nemožná. Pak věřte, že nulový dům musí mít podle norem roční energetickou spotřebu pouze neuvěřitelných 5 kWh/m2.

Aktivní domy

Aktivní dům je takový dům, který nejenže šetří svým majitelů finance, které by museli vydat na provoz domu. Tento dům svým majitelům dokonce vydělává. Má totiž vlastní zdroje energií, nejčastěji elektrické, a vyrobené přebytky dodává do sítě. Takovýto dům může pomocí větrných elektráren či solárních panelů vyrobit až o 50 % elektrické energie navíc. Rozhodující ovšem není pouze, kolik energie dům vyrobí, ale především, kolik energie dokáže ušetřit. Proto se dbá na co nejdokonalejší provedení stavby.

 

To je však typické pro všechny tři druhy ekologických domů. Pro ty vždy platí, co nejvíce zabránit úniku vzduchu, využívat k osvětlení sluneční svit a moderní technologie pro vytápění. Navíc se nikdo nemusí bát, že by se jednalo o nevzhledné stavby. Všechny nízkoenergetické domy se dnes staví tak, aby zapadly do místní krajiny a vzhledově se od ostatních domů příliš nelišily.

J. H.