Pro soběstačné, pasivní i nízkoenergetické domy nebylo možné používat ke stavbě beton. Vždy byl problém kombinovat představu architekta a reálné možnosti výstavby domu. Zejména šlo o tloušťku zdiva. Soběstačný dům totiž musí mít dostatečně tlustou stěnu, která zaručí dostatečnou tepelnou izolaci. To bývá velký problém. Protože každý metr čtvereční stojí stavebníka přibližně 25 000 korun. Navíc zabírá místo na drahém pozemku. Například snížení tloušťky zdi o deset centimetrů znamená v reálu nárůst obytné plochy o 10 x 10 metrů. Samozřejmě při čtvercovém půdorysu.

Řešením problému může být nový druh betonu, který je určen speciálně pro nízkoenergetické stavby.. Z betonu totiž lze stavět velmi tenké konstrukce. Beton má přitom výborné mechanické vlastnosti, je velmi odolný a trvanlivý. Betonová stěna má navíc vynikající součinitel prostupu tepla (přibližně 0,114 W/m2K). Z konstrukčního hlediska může být dům postaven z vyztuženého monolitického betonu, nebo z prefabrikovaných betonových výrobků.

Zejména betonové prefabrikáty mají tu výhodu, že z nich lze stavět i stěny tenčí než 15 cm. Navíc je stavba z prefabrikátů velmi rychlá a snadná. Jedná se vlastně o takovou větší stavebnici. Tepelně izolační vlastnosti jsou navíc velmi dobré. Pokud stěna postavena z betonových prefabrikátů izoluje některou z tepelně-izolačních hmot, splňuje i ty nejpřísnější normy pro soběstačné domy. Stavebník tak ušetří prostor, ale zejména finanční prostředky. Úspora může být  v případě domu o obytné ploše 90 m2 až několik stovek tisíc. Beton navíc poskytuje dostatečnou volnost i architektům.

J.H.